Prima Dlouhá
Noc
Pomalu se nám to rozjíždí,
KlaCeK začíná vyvádět klackoviny. Dobře, moc jich zatím nevyvedl,
ale to je jen začátek, který byl mimochodem schválně naplánován na konec
roku 2006, čímž jsme chtěli ukázat, že každý konec způsobí začátek něčeho
nového, něčeho skvělého, co strhne davy a prolomí hráze, a to něco je
právě náš KlaCeK.
Zpět
ke dlouhé noci. V sobotu 23. prosince 2006 se ve Vatikánu konala
půlnoční mše s krycím jménem „Prima Dlouhá Noc“ za spolupráce
o.s.(=ortodoxní sekta) „Náchodská Prima sezóna“. Nemyslím Vatikán, kde sídlí
Benny XVI., ale útulné restaurační zařízení, které by na Náchodsku měl
znát každý mladý člověk. Ty taky.
Po dlouhých a
složitých přípravách na sále bratr Bréba a sestra Kateřina zahájili mši
obvyklými slovy jako „Veselé Vánoce, dík že jste přišli, nezvracejte na parket,
záchody jsou nalevo“(tohle není doslovná citace) a první písní, myslím
že „Skákal pes přes oves“.
Hned po nich
se po krátké rozcvičce rozzářila první hvězda, nebo spíš čtyřčlenné souhvězdí PAPAYA
TYRKYS, nadějná studentská kapela z Jiráskova gymplu. Dostali těžký
úkol rozhýbat svými funky-pop-rockem zatím střízlivé publikum. Až na pár
skalních fanynek a fanoušků, kteří kapele nabízeli a skoro i vnucovali své
spodní prádlo, byli návštěvníci ještě ostýchaví a jen v klidu vychutnávali
hudbu. Anebo ještě nechápali, že už mohli blbnout a ne jenom stát frontu u
baru. Každopádně po několika saxofonových sólech už začali vnímat a předvádět
podivné rituální tance u podia. V průběhu zpívání se Vráťa (frontman,
kytara) párkrát omluvil za svůj nastydlý hlas, který kromě něho samotného
nikomu nepřekážel v zábavě. A když už se všechno tak pěkně rozjelo, přišel
čas loučení a autogramů v zákulisí (asi).
PAPAYA
nás opustila a přenechala prostor česko-polské nejalternativnější kapele
(prostě punk) KURWA ZDRÓJ, která měla jen dvě pravidla, a i ta
porušovala, a to že název písně je stejný jako její text a že každá píseň je
kratší než půl minuty. První půlhodinu zkoušeli nemožné – nějak se sladit, pak
to vzdali a doladili se pivem a červeným absintem, který nakonec poslali
do publika. Další čtvrt hodiny frontman
vysvětloval zmíněná pravidla, proč se jmenují tak jak se jmenují(podle jednoho
polského člena a protože všichni v kapele jsou kurwy) atd., v průběhu
toho proslovu ještě okřikoval ostatní kurwy, aby mu do toho nehráli, ale marně,
holt punkeři. To všechno ještě překládali do polštiny. Nakonec přece jenom
začli vydávat hluk, který podle punkerských měřítek byl hudbou
a překvapivě přivedli část obecenstva do varu. Jeden z největších
okamžiku pro diváky byl pokus polského Kurwy o striptýz, jenže nedostal se
daleko, protože už museli vypadnout. Takže zahráli dalších pět písniček jako
„Punk’s not dead, but is gettin‘ fat!“ a s hlukem a pozornosti sálu
odešli ze scény.
Když se
ztratili v davu, nastalo dlouhé ticho. Ale to nikoho nebavilo, takže bratr
Bréba a sestry Péťa a Brébofka vyhlásili výsledky soutěže o nejhezčí logo
pro KlaCeK. Problem byl, že se ani jeden vítěz nedostavil, takže k předání
cen nedošlo, prý ale o ceny nepřijdou. Prý.
Po vyhlášení
měla nastoupit docela početná parta Trutnovských ska-rockerů VESO, ale i
těm chvíli trvalo, než odstranili většinu technických problému. To už měli
návštěvníci pár kol za sebou, takže se vrhli na parket hned, jak uslyšeli
první tony hudby. Frontman Jirka vypadal, že není spokojen s výkonem
kapely, ještě po několika písních se ptal zvukařů, jestli nejde něco
udělat s jeho hlasem. Marně. Tak odehráli zbylé písně, v závěru se
Jirka ještě omluvil a přiznal, že svým výkonem urazili sami sebe. Publiku to už
moc nevadilo.
Fuj, toho článku už je hodně… Už
jen poslední dvě kapely, pak byl konec. Předposlední se tedy ukázali G-POINT
FUNkCTION, částečně z Rychnova. Bylo jich celkem devět(možná deset),
což znamenalo, že i oni si dali na čas, než se přes zkoušení a ladění dobrali
ke svému funky. Taky obecenstvo už bylo unaveno a šlo se nadýchat čerstvého
vzduchu, doplnit si lihoviny (teda myslím tekutiny), nebo na ně stát frontu.
Sice G-Pointům nedalo moc práce přitáhnout je zase zpátky, ale ta únava o sobě
dala vědět, tančících bylo podstatně méně než poslouchajících.
Celou noc pak
ukončili punk-rockoví RYBIČKY*48 až z Kutné Hory (kdysi Banánový
Rybičky). Ukázali, že v jednoduchosti je krása, protože zvládli ve
třech(bicí, basa a kytara) to, na co ostatní potřebovali trojnásobek členů, a
to uvařit publikum ve vlastní šťávě. To myslím vážně, byla to zkouška
vytrvalosti, lidi se drali na parket, i když už nemohli, kdo byl slabý,
ten odpadl. Pár jedinců se odvážilo přidat ke kapele na podiu, ale samotnou
kapelu nemohli zastínit. Když odehráli poslední píseň, dav si vyžádal další
dvě.
Pak, když už i
poslední skupina odešla, zůstalo na sále jen prázdné ticho a spousta bordelu.
Lidi se snažili co nejrychleji dostat pryč, aby nemuseli po sobě nic uklízet, a
spěchali domu slavit veselé Vánoce. Zazvonil zvonec, přiběhl kanec, pozvracel
dvorec a Prima Dlouhé Noci byl konec.
(jou)
Pozn.
Autor je studentem Jiráskova gymnázia v Náchodě a
šéfredaktorem časopisu PRIMÁČEK